Děti moje,

dneska jsem měla sraz s kamarádama z gymplu, teda jen s těma pár který mám fakt ráda a záleží mi na nich, tak jsem se na ně fakt těšila. Tak nějak jsem dneska měla chu´t vyjít si v sukni, a s hrůzou jsem zjistila, že se do těch svých oblíbených sukní sotva nacpu. To je u mě klasika, vpostatě se periodicky střídají léta kdy se do nich nacpu víc a kdy míň. No jediný co mě na tom utěšuje je to, že na tom ještě nejsem úplně nejhůř, protože se do nich ještě prostě NACPU, měla jsem totiž i období, kdy jsem se do nich nenacpala fakt vůbec.

Nicméně mi to otevřelo oči.

Ještě otřesnější zážitek - mezi náma- je prohlížení si starých fotek. Prvně se podívám na ty hodně starý, ze kterých na mě kouká tragikomicky baculatá slečna navlečená do věcí do kterých by musela mít tak o patnáct kilo míň. Další je sada fotek kde vypadám tak, že začnu litovat každýho dnešního sousta. Myslím tím samozřejmě období, kdy jsem se do všech těch sukní vešla a měla krásných asi 50 - 52 kilo.... No a pak kouknu na fotky z dneška, který sice nejsou tak obludný jako ty první, ale do těch ideálních mají taky docela daleko. V některých pozicích ok, v některých pozicích mi naprosto nestoudně lezou špeky na břiše a když skloním hlavu, vypadám jako prasátko s ovárkem.

Navíc dneska po tom srazu s kamarádama jsem vyrazila do obchod

A tak prostě potřebuju shodit. KONEČNĚ. Prostě to musím vydržet. Teď mám 56kilo, když budu mít 50, budu absolutně spokojená. Prostě to musím vydržet, ta hezká postava a TEN POCIT ZA TO STOJÍ. A je to jen na mě. Stojí to jen na takových STUPIDITÁCH jako nejíst musli. Navíc čím dýl vydržím, tím víc budu posílená tou dobou co jsem to vydržela. Takže:

1.) Nejíst sladký, omezit pečivo

2.) Ovoce jen dopoledne, večeře bez sacharidů

3.) Denně sacharidy cca 150g, tuky 30g